Stalo sa to uz aj v europe, ziadne velke obstrukcie v tom neboli..
Rozdíl mezi pojmem bail-out a bail-in byl poprvé zpozorován veřejností událostmi z kyperské finanční krize z roku 2012 - 2013. Dvě kyperské banky byly v průběhu roku 2011[21][22] (během řecké dluhové krize[23]) vystaveny ztrátám na hodnotě akcií až o 50%, což vedlo k obavám o kolaps kyperských bank. Pověsti se nějakou dobu šířily a na počátku roku 2013 se situace zhoršila. Dne 25. března 2013 vyhlašovala Evropská trojka, tedy koalice Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, finanční "bail-out" pomoc v hodnotě 10 miliard EUR výměnou za to, že Kypr souhlasil s uzavřením druhé největší banky, Kyperské lidové banky. Kypřané museli souhlasit s vybráním všech nepojištěných vkladů a s pravděpodobně 40% nepojištěných vkladů Kyperské banky (největší obchodní banka na ostrově). [24][25] Po nahrazení původního návrhu konečným návrhem by nemělo být postiženo žádné pojištění v hodnotě 100 000 EUR nebo méně.[26][27] Poplatky za vklady přesahující 100 000 EUR byly nazvány "bail-in" záchranou, aby se odlišil od "bail-out" záchrany vládou.[28][29] K "bail-inu" Kyperské banky došlo 28. dubna 2013. [28]
Objevily se nějaké kontroverzní prvky, zejména s ohledem na počáteční plán, který zahrnoval příspěvky pojištěných vkladatelů, který byl prezidentem ECB Mariem Draghi označen jako "ne chytrý".[30] Následujícího dne byl plán pozměněn tak, aby se týkal pouze nezajištěných vkladatelů a věřitelů.